Předmluva

20. prosince 2011 v 13:58 | Kath |  Upíří deníky:Návrat(knížka)
Slibovaná předmluva!Snad se bude líbit(i když ze začátku je to nuda).


Ste-fane?
Elena se rozčílila.Nedokázala to slovo,v duchu tak zřetelně,vyslovyt tak,jak si přála.
"Stefane," pomohl jí.Opíral se o loket a hleděl na ni těma svýma očima,které ji vždycky skoro přiměly zapomenout,co se právě pokoušela říct.Zářily jako zelené jarní lístly ve slunečním svitu. "Stefane," zopakoval. "Dokážeš to vyslovit,lásečko?" (''Už sem zpátky!Ahoj,Kathy!Co děláte?''''Ahoj!Právě přepisuju předmluvu knížky TVD:Návrat''''TVD?''''The vampire diaries-Upíří deníky."''Aha.Tak to jo!Já nebudu rušit!''''Dík!'')Elena mu vracela vážný pohled.Byl tak krásný,až jí to lámalo srdce-bledé,ostře řezané rysy a tmavé vlasy nedbale spadající přes čelo.("Co to..."''Pst!Kathy přepisuje knížku Upíří deníky:Návrat!Zrovna přepisuje předmluvu víš?''''Aha.''''Začíná to bejt romantický.''''To má bejt romantický.A teď už ticho!Hlavně ty,Dereku!A...*Zarazí se a nedořekne*''Dereku?!Co ty tady děláš?!''''No vlastně...Přemýšlel sem a chtěl bych se ti omluvit."''Fajn!Omluva přijata,ale teď už prosímtě nevyrušuj!Ta knížka má 224 stránek!Čeká mě moc práce!''''Jasně a...Kolik,že stránek?!Fajn!To bych měl vážně přestat vyrušovat.''''Jo,to jo!A má to bejt tak trochu romantický,tak jeslti vás to nebavý...''''V pohodě!Mě to docela bavý!Jsou to Upíří deníky ne?Což znamená upíry!Nemám pravdu?''''Mě to taky neva!Tam kde jsou upíři by měla bejt i krev né?A jak znám holky tak ty to zajímá!A jak vidím tak Faitera,Arniho a Dastyho docela taky!''''Jo,no tak dík!Ale teď už ticho!'') Toužila vtělit do slov všechny pocity,které se hromadily za hradmami jejího nemotorného jazyka a tvrdošíjné mysli.Bylo toho tolik,na co se chtěla zeptat...a co mu chtěla říct.Ale slova ještě nepřišla.Nedokázala mu je poslat ani telepaticky-vyšly jí jen roztříštěné obrazy.Ostatně-byl to teprve sedmý den jejího nového života.Stefan jí to řekl,když se poprvé probudila,když poprvé otevřela oči z návratu z Druhé strany,když umřela jako upír-to byla schopná mluvit a dělat všechny ty věci,které nyní zřejmě zapoměla.Stefan nevěděl proč na všechno zapoměla-nikdy neviděl nikoho,kdo vsatl z mrvých,kromě upírů-kterým Elena bývala,ale rozhodně už není.Stefan jí také nadšeně potvrzoval,že se její znalosti každý den šíří jako požár:nové obrazy,nová myslí formulovaná slova.I když někdy pro ní bylo snadnější komunikovat než jindy,Stefan si byl jistý,že zanedlouho bude zase sama sebou.Pak se zase začne chovat jako teenager,kterým ve skutečnosti je.Už nebude mladá dospělá s dětskou myslí,jakou jí zjevně chtěli mít duchové:dívku,která vidí svět novýma očima,očima dítěte.Elena si myslela,že duchové jednali trochu nefér.Co když si Stefan mezitím najde někoho,kdo umí chodit a mluvit-dokonce i psát?Eleně to dělalo starosti.To byl také důvod,proč ji Stefan před pár dny nenašel v posteli,když se v noci vzbudil.Našel jí v koupelně,jak úzkostně zírá do novin a pokouší se dát nějaký smysl těm mrňavým klikyhákům,o kterých věděla,že jsou to slova,která kdysi znávala.Na papíře byly stopy jejích slz.Klikyháky jí vůbec nic neříkaly. "Ale proč,lásko?Naučíš se znovu číst.Tak proč spěchat?" Teprve pak si všiml kousků tužky,polámané v přiliš silném sevření,a hromady papírových ubrousků.Možná kdyby uměla psát jako ostatní,Stefan by přestal spát v křelse a držel by ji v náručí na té velké posteli.Nešel by hledat někoho strašího nebo chytřejšího.Věděl by,že je dospělá.Viděla,jak si to Stefan pomalu skládá v hlavě,a pak si všimla,že mu do očí vstoupily slzy.Byl vychován k tomu,že nesmí nikdy plakat,ať už se děje cokoliv.Ale nyní se k ní otočil zády a dlouho pomalu a zhluboka dýchal.A pak jí vzal do náruče,vzal jí do postele ve svém pokoji,pohlédl jí do očí a řekl: "Eleno,řekni mi,co chceš,abych udělal.I kdyby to byla holá nemožnost,já ti to splním,přísahám.Tak řekni." Všechny slova,která mu chtěla říct,byla stále zablokovaná uvnitř.I v jejích očích se zaleskly slzy a Stefan je jemně otřel prsty,jako by snad trochu drsnějším dotykem mohl poškodit cenný obraz.Pak k němu Elena zvedla tvář,zavřela oči a lehce našpulila rty.Chtěla polibek.Ale... "Máš duši dítěte," bránil se Stefan. "Nemůžu toho zneužívat..." Kdysi ve starém životě mívali znakovou řeč,kterou si Elena stále pamatovala.Poklepala si pod bradou,právě na tom nejjemnějším místečku-jednou,dvakrát,třikrát.Znamenalo to,že se cítí nepříjemně...jako by byla příliš plná...Znamenalo to,že chce...Stefan zasténal. "To nemůžu..." Ťuk,ťuk,ťuk... "Ještě nejsi znovu sama sebou..." Ťuk,ťuk,ťuk... "Poslouchej mě,lásko..." ŤUK!ŤUK!ŤUK!Hleděla na něj prosebnýma očima.Kdyby mohla mluvit,řekla by:Prosím,věř mi trochu-nejsem úplně hloupá.Prosím,poslouchej to,co ti nedokážu říct."Ty trpíš.Ty skutečně trpíš,přeloži si to Stefan se zmatenou rezignací. "Já-kdybych...kdybych...si vzal jenom trochu..." Najednou byly Stefanovy prsty chladné a jisté,když jí naklonil hlavu,zvedl k sobě její tvář a naklonil ji přesně v tom úhlu...a pak ucítila dvojité bodnutí,které ji přesvědčilo víc než cokoliv jiného,že je naživu a přestala být duchem.Potom si byla velmi,velmi jistá,že Stefan miluje jen ji a nikoho jiného,a mohla říct Stefanovi některé z těch věcí,které mu říct chtěla.Ale musela mu to sdělovat v drobných výkřicích-ne však výkřicích bolesti-a hvězdy,komety a světelné pruhy padaly všude kolem ní.A byl to Stefan,kdo nakonec nebyl schopen říct ani jediné slovo.A Stefan nakonec oněměl úžasem.Elena měla pocit,že je to fér.Pak ji držel v náručí celou noc a ona byla šťastná.

Tak a je konec!Né knížky!Předmluvy!Předem vám oznamuju,že sem to psala tak jak je to v knížce.Až na to "rozprostření"(nebo co to je).Ale to asi tak nechám.A s tou 1.kapitolou nevím jeslti dneska jí přidám.Jestě uvidím.A prosím napište do komentů jeslti se to líbilo. Jo a těch keců od bandy si prosím nevšímejte, už se to nestane.


Kathy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama